eBlahopřání

Byl jsi a teď tu už nejsi,
život je změna,
co k nám přichází
a zas odchází.

Byl jsi skvělej kluk,
na to nikdy nezapomenem.
Úsměv tvůj rozzářil celý svět,
a tím jsi nám pomáhal.

Tvůj život si vzal bůh,
to je osud a nic s tím neuděláš.
Budeš nám tu scházet,
všem, kdo tě tu měli rádi,
ale přejem ti,
měj se krásně.

A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení, ani křik, ani bolest. Dřívější věci pominuly.

Vydal ses cestou,
jíž chodí každý sám,
jen dveře vzpomínek
jsi nechal dokořán.
Dík za to,
čím jsi nám v životě byl,
za každý den,
jenž jsi pro nás žil.

Loučím se s vámi, přátelé milí,
ruky stisk už dnes vám nemohu dát,
srdce mi dotlouklo, odešly síly,
loučím se se všemi, kdo měl mne rád.

Stopy v písku na břehu moře smyje příliv.
To ale neznamená, že jsme tudy nikdy neprošli.
Stopy v srdci navždy zůstanou.

Pracoval vždy do únavy,
klidu sobě nedopřál,
za vše dobré, co vykonal,
tichý spánek buď mu přán.

Stojíme tiše, v očích slzy,
ruce jsou spjaty, prosíme,
ať alespoň jednou, na malou chvíli,
ať ještě tvůj úsměv spatříme.

Milý náš,
proč zarmoutil jsi všechny nás.
My měli Tě rádi,
však jsi to věděl, jak.
Nedá se ani přemýšlet,
co bude teď, bez Tebe,
však v srdíčku Tě budeme mít,
neustále při sobě.
Ty chtěl jsi asi od života ještě více,
snad bude Ti teď až do večera hořet svíce.

Dnes by se své pětaosmdesátky dožil
náš milovaný dědeček,
tak stále vzpomínáme na chvíle s Tebou,
na tu radost bezbřehou.
Je nám však teď smutno,
bez Tebe,
snad shledáme se ještě
a bude nám spolu zase vesele.
Byl jsi nám vždy oporou
a tys zase věděl, jak máme Tě rádi,
vždyť jsme vždycky byli velkými kamarády.
Děkujeme za rady,
které jsi nám dal,
budeme se jimi řídit,
ať životem můžeme jít zase dál.

Můj Pane, dar zde Tobě vracím,
buď vůle Tvá...