eBlahopřání

Zástěra bývala tvoje nebe
a rýhy vrásek ukazatel cest.
S hrdostí kráčelas s jinými vedle sebe,
neznalas oddechu, ba ani lest.

Roky, jak lány připoutána k zemi,
jen ve snu toužilas laňkou být,
na těžké valše v noci pralas pleny,
pak něžně je rovnala dlaněmi.

Když chléb jsi krájela,
to jak by kapal med,
na dříví v les jsi šla,
ten chléb ti připomněl jen dřinu a spěch.
Snad i víru v lepší svět.

Ani do konce života jsi neseděla nečinně
a nad kupou vnoučátek, jako mnohé jiné,
jsi dumala, zda život nebyl pouhý sen.

Na Tvou počest a tichou vzpomínku vepsala

Neplačte, že jsem odešla,
ten klid a mír mi přejte,
jen v srdcích věčnou vzpomínku
si na mne zachovejte.

Kdo poznal Tě, ten měl Tě rád.
Uměl jsi pomoci, potěšit i rozesmát.
Takoví lidé by neměli umírat.

Až umřu, nic na tomto světě se nestane
a nezmění,
jen srdcí několik se zachvěje
v rose jak k ránu květiny.
J. Wolker

Zvadl něžný bílý květ,
dříve nežli poznal svět.

Nikdo nám neřekne, nikdo nám nepoví,
čím byla maminka každému z nás.
Nikdo ji nevrátí, nikdo ji nevzbudí,
nikdy již nezazní nám její hlas.

Bylo-li na světě zásluhou blízkého člověka trochu víc lásky a dobroty, trochu víc světla a pravdy, měl jeho život smysl a zůstává navždy zapsán v našich srdcích. Upřímnou soustrast!

Odešel jsi, jak si to osud přál,
v našich srdcích a vzpomínkách zůstáváš dál.
Roky plynou, jak tiché řeky proud,
jen bolest nedá zapomenout.

Odešel člověk, na kterého jste se mohli spolehnout a jen čas může zocelit tak velkou ránu. I když tělo je mrtvé, obraz ve vašich duších zůstává. Přejem Vám, abyste překonali brzy pro Vás tak velkou životní ztrátu.

Upřímnou soustrast.